|
Kybernetické hrozby v nynější době stále přibývají. Každé zařízení
připojené k Internetu je nepřetržitě cílem opakovaných útoků se snahou
o získání přístupu a jeho ovládnutí. Bezpečnostní incidenty v oblasti
automatizačních a řídicích systémů mohou mít dalekosáhlé následky. Na
rozdíl od běžných IT systémů zde nejde „jen“ o ztrátu dat nebo
finanční škody, ale o reálné fyzické dopady – výpadky dodávek energie,
kontaminaci vody, poškození technologií nebo ohrožení zdraví a života
obyvatel. Kybernetický útok na takové systémy se tak může velmi rychle
stát bezpečnostním problémem národního významu.

Volba bezpečnostní úrovně v Nastavení aplikace
Nastavení programového prostředí Control Web do módu
rozšířené bezpečnosti zajišťuje splnění požadavků na kybernetickou
odolnost, jak ji definuje směrnice „o opatřeních k dosažení vysoké
společné úrovně kybernetické bezpečnosti v unii“, známá pod zkratkou
NIS 2. Intenzitu bezpečnostních opatření, a tím i odolnost vůči
napadení, lze nastavit ve třech stupních:
basic — programové prostředí je plně
kompatibilní se všemi staršími aplikacemi
advanced — je k dispozici řada výkonných
bezpečnostních mechanismů, kdy o míře jejich použití rozhoduje autor
aplikace
strong — je automaticky používáno nejbezpečnější
řešení, dokonce ani autorovi aplikačního programu již není dána
možnost cokoliv zanedbat
I když to největší rušno kolem marketingové kampaně označované jako
Průmysl 4.0 se již pomalu ale jistě uklidňuje, stále se občas v
souvislosti s ní objevují informace, které stojí za povšimnutí.
Některá hojně publikovaná moudra jsou spíše k pousmání, jiná jsou ale
již spíše na pováženou z hlediska odolnosti digitalizovaných systémů a
jejich kybernetické bezpečnosti. Nedávno byl často publikován nový
trend ve strategii Průmyslu 4.0, kterým je tzv. edge computing. Není
přeci nutno, aby veškerá data byla vždy přenášena někam do cloudu. To
je tedy objev - znamená to, že je opět moderní dělat věci tak, jak se
obvykle vždy dělávaly. Ale vážně, největším rizikem je propagovaný
princip, kde jsou všechna zařízení připojena do ploché struktury
průmyslového Internetu věcí. To je z hlediska kybernetické bezpečnosti
docela riskantní, protože napadení kteréhokoliv prvku může mít dopad
na celou digitalizovanou výrobu. Zde můžeme doporučit právě opačný
přístup - a to vybudovat strukturu komunikujících zařízení jako
hierarchickou stavbu, kde k žádnému zařízení nebude možný přímý
přístup z veřejného Internetu ani z jakéhokoliv koncového zařízení ve
vyšší vrstvě.

Hierarchická struktura připojení zařízení s jedinou
možností připojení z vnějšího světa - webový server s protokolem
HTTPS
Vzhledem k obrovskému a neustále rostoucímu počtu nikterak
nezabezpečených zařízení v Internetu věcí si zaděláváme na docela
velké budoucí potíže. I v průmyslu hodně lidí rizika podceňuje. Říkají
nám, že jim nevadí, mají-li ve své vnitřní síti např. chytrý
elektroměr, posílající data někam do veřejné sítě. Každé zařízení,
které je chytré, je také zranitelné. Obvyklý argument interních
odpůrců zabezpečení, který zní „k čemu by někomu naše data byla“ je
natolik hloupý, že ani nestojí za polemiku. Jestliže se vám rizika a
hrozby nezdají příliš důležité, vyhledejte si na webu seznamy
nezabezpečených IoT zařízení, podívejte se na video z volně
přístupných kamer, a možná na problematiku kybernetické bezpečnosti
změníte názor.
Rizikem při napadení některého vašeho zařízení může
být:
Zneužití zařízení k poškození uživatele, v průmyslu to může
být cokoliv od krádeže dat až po narušení nebo i zastavení
výroby.
Zneužití zařízení jako přístupového bodu, přes který se lze
dostat do dalších komunikačních struktur.
Zneužití výpočetní a komunikační kapacity zařízení k nějakému
prospěchu útočníka.
Tipy pro bezpečnost
Do vnitřní sítě nesmí být připojeno žádné zařízení bez
schválení zodpovědného pracovníka.
Zvažme, jestli opravdu potřebujeme internetové připojení
daného zařízení, jak budeme využívat produkovaná data a jak budeme k
zařízení z vnějšku přistupovat.
Pokud již nějaké zařízení potřebujeme připojit, zvažmě
důvěryhodnost výrobce i dodavatele, zabezpečení komunikace i
možnosti aktualizací software a záplatování bezpečnostních
děr.
Měli bychom mít trvalý přehled o všech chytrých zařízeních ve
své síti, musíme vědět, jaká data odesílají do vnějšího prostředí a
také kdo má z vnějšího prostředí k našim zařízením přístup.
Zablokujme veškerou funkčnost, která není pro naše používání
zařízení nezbytná.
Neotevírejme server RDP (Remote Desktop Protocol) do veřejné
sítě (tato služba bude rychle identifikována hledacími roboty
a začnou to na nás přinejmenším masivně zkoušet ...)
Omezme rozsah přístupu z vnějšího prostředí prostřednictvím
bezpečných webových portálů, jako je např. HTTPS server systému
Control Web.
Bezpečný vzdálený přístup s neomezenou funkčností zajistí
rovněž klientská aplikace systému Control Web s autorizací a
šifrovanou komunikací. V aplikaci lze použít i vícefaktorovou
autorizaci.
Sledujme, co zařízení dělají, zdali se nechovají divně a
buďme připravení je případně odpojit a nahradit.
Efektivitu řešení digitalizace můžeme významně zvýšit
decentralizací zpracování dat, tedy tím to, čemu se v moderní
terminologii říká edge computing. Opravdu není nutno vše posílat do
cloudu nebo do vzdáleného datového centra. Tím nechceme říci, že
cloudové služby v mnoha případech mohou přinášet i úsporu peněz. I tak
ale většina cloudových služeb vznikla na základě snahy poskytovatelů
získat pravidelné plátce prodejem „čehokoliv jako služby“.
Distribuované systémy současně přinášejí i významné bezpečnostní
výhody. V řadě připadů, jako jsou například systémy strojového vidění
a vizuální inspekce, výrobní automaty a robotizovaná pracoviště atd.,
ani jiné řešení než decentralizované na segmentované síti není
technicky rozumné. Současná situace zvyšuje důležitost automatizace a
digitalizace a zrychluje rozvoj nástrojů pro tuto oblast. Budujme
digitalizační systémy jako hierarchicky strukturované a
decentralizované na segmentovaných sítích. Získáme vyšší efektivitu a
výkon, lepší kybernetickou bezpečnost a snadnější přehlednost a
možnosti dalšího rozvoje.

Příklad struktury sítě ve výrobním podniku
Datová suverenita
Uživatelé se často vyjadřují, že datová suverenita pro ně není
důležitá. Provozujete např. malou fotovoltaickou elektrárnu nebo
jakékoliv čínské zařízení připojené k Internetu? Nejen tak předáváte
veškerá svá data do vzdáleného cloudu, ale také váš systém může být
vzdáleně ovládán a může být nekontrolovatelně měněno i jeho programové
vybavení. V prostředí systému Control Web máte vše pod kontrolou. Jen
vy se rozhodnete, kudy potečou a kde se budou ukládat vaše data.
Control Web je váš pomocník, na kterého je
spolehnutí
Aplikace systému může běžet v módu, který velmi snižuje možnost, že
na něco při tvorbě aplikace zapomeneme. Vestavěný webový server nejen
využívá šifrovaný komunikační protokol HTTPS, ale také komunikace mezi
jednotlivými aplikacemi systému je šifrovaná. Rovněž komunikace s
řadou externích zařízení, jako jsou např. jednotky DataLab používá
kryptované komunikační protokoly. Pouze si pak musíme dát pozor při
používání zařízení s otevřenými protokoly, jako je např. Modbus
atd.
Vyrobeno v České republice
Internet je velmi nebezpečné prostředí. Musíme nás a naše řídicí a
automatizační systémy bránit. K tomu potřebujeme moderní a vyspělé
nástroje. A právě takovýmto prostředkem v kybernetickém prostoru nám
může být systém Control Web.
RC
|