V oborech informačních technologií a průmyslové automatizace se čas
od času objevují nová hesla, která se vždy na nějakou dobu stanou
moderními a v tisku široce citovanými. Dosti často se ale jedná o
pouhý marketing a obchodní zájmy velkých hráčů oboru. Nyní prakticky
nelze narazit na odborný tisk, kde není široce probírána tzv. nová
průmyslová revoluce označovaná jako Průmysl 4.0. Tato nová digitální
ekonomika úzce souvisí s tzv. Internetem věcí. Ten představuje
používání obecně přijatých a otevřených komunikačních standardů.
Zajímavým momentem na tom je skutečnost, že největšími hlasateli této
„revoluce“ je několik největších koncernů, které ještě donedávna
urputně hájily své vlastnické, často tajné, komunikační protokoly
nejrůznějších „fieldbus“. A zcela vážně tvrdily, že počítače s
architekturou PC, Ethernet a TCP/IP protokoly jsou pro průmysl zcela
nevhodné. Tento módní termín popisuje již velmi dlouho probíhající
evoluci, jistě není nutno mít obavy z revolučního zvratu.

Tohle je přesně Průmysl 4.0 - jeden člověk ve velínu, jeden
softwarový systém Control Web a žádní další pracovníci
Na druhé straně již postupně opadá vlna cloudového běsnění. Dokonce
se objevuje „nově vynalezená“ koncepce, tzv. fog computing, která
hlásá, že ne všechna data je vhodné přenášet do cloudu na opačné
straně Země (zvláště pak ta, která nejsou užitečná pro nikoho z
Velkých bratrů). Některá data může být vhodné zpracovat lokálně poblíž
místa jejich vzniku. U některých dat je to zřejmější, např. u obraz z
kamer inspekčních systémů, u spousty ostatních je to minimálně silně
na pováženou.
Rovněž již také poněkud utichá kampaň, kterou můžeme zjednodušeně
nazvat „cokoliv jako služba“. Snaha softwarových firem převést
jednorázový prodej často prostého produktu na pravidelné měsíční
inkaso bývá často silnější než úsilí o technicky optimální řešení.
Nepochybně nové trendy v programovém vybavení mění náš svět, v řadě
případů je užitečné pronajímat si software jako službu, cloudová
řešení všichni denně intenzivně využíváme a těžko bychom se bez nich
obešli.
V průmyslovém prostředí je ale hodně důležitá obezřetnost a dobrý
odhad. Chce to nenechat se zblbnout a nenaskakovat na každou, vesměs
krátkodobou, módní vlnu, ale zároveň s velkým předstihem pracovat na
perspektivních technologiích. Jenže které to jsou? To je vždy otázka.
Při rozhodování o dalším vývoji je tak snadné udělat chybu.
Můžeme si krátce zrekapitulovat křižovatky dosavadního
vývoje systému Control Web:
Control Web nikdy neprosazoval uzavřená vlastnická řešení a
naopak vždy maximálně využíval obecně přijaté standardy informačních
a komunikačních technologií.
Control Web přešel z vlastního operačního systému do obecného
prostředí systému Windows ihned, jakmile tento dosáhl vyhovující
technické úrovně pro nepřetržitý běh v automatizačních
systémech.
Control Web od počátku pro komunikaci využívá Ethernet a
TCP/IP protokol a aplikace rozprostřené v IP sítích.
Control Web přinesl do průmyslové automatizace řadu webových
technologií, jeho součástí je vestavěný www server i klient, jsou
využívány principy průmyslového Internetu věcí.
Control Web využívá standardní SQL databázové
servery.
Control Web mezi prvními začal využívat USB spojení v
průmyslové automatizaci.
Control Web jako první přinesl do průmyslové automatizace 3D
prostorovou grafiku.
Do prostředí systému Control Web byl začleněn rozsáhlý a
výkonný systém strojového vidění.
Byla abstrahována grafika pro několik grafických API a pro
plynulé škálování a různá rozlišení a DPI monitorů.
Přitom všem stále platí původní koncepce, kterou se Control Web
podstatně liší od ostatních v oboru, a tou je sestavování programů
jako struktur instancí komponent. Tato architektura poskytuje
neomezenou programovatelnost při vysoké robustnosti a stabilitě. Jak
se na to zpětně dívám, tak jsme se ve většině případů vydali správným
směrem. Často jsme byli mezi prvními průkopníky a ostatní od nás se
zpožděním opisovali. Snad nám to ještě nějakou dobu vydrží.
Můžete se podívat do nového vydání našeho magazínu, kde je
popisováno několik nových, pochopitelně „revolučních“ technologií.
Důraz je kladen na ukázky efektivního řešení komplexní automatizace v
jednotícím softwarovém prostředí.
jaro 2016,
16 stran, verze pro obrazovku (1.7MB) mag 2016 01 screen.pdf, verze pro kvalitní tisk
(61MB), mag 2016 01.pdf.
Roman Cagaš
|