Nedílnou součástí každého vizualizačního nebo řídicího systému technologického procesu je zpravidla také archivace dat. Archivace dat je vlastně zapisování naměřených nebo vypočtených veličin do datových souborů. Mezi archivaci dat lze samozřejmě zařadit i sledování historických trendů, změn stavu sledovaných veličin, vzniklých událostí, alarmů nebo poruch a rovněž i zálohování veličin důležitých pro běh aplikace. Pro každou tuto činnost je k dispozici buď speciální datová sekce, atribut datového elementu nebo virtuální přístroj.

V systému Control Web jsou archivovaná data ukládána do standardních databází. Data v archivním databázovém souboru jsou zpravidla organizována jako tabulka, kde každý řádek tabulky představuje jeden záznam a každý sloupec představuje jednu položku záznamu. Každá položka záznamu je identifikována svým jménem, typem a velikostí.

Data lze archivovat periodicky, na základě určité události (např. výjimky od ovladače) nebo voláním nativních OCL procedur. Při nastavování parametrů archivace lze definovat nejen cílovou databázi, ale i cílovou tabulku (soubor) a historickou dostupnost dat, tedy určit časové období, po které budou data uchovávána v databázi. Archivovaná data jsou zapisována do souboru po záznamech a standardně je ke každému záznamu ještě doplněna položka s časovou značkou, která jednoznačně určuje čas získání hodnoty archivované veličiny.

Systém Control Web nabízí také řadu možností a nástrojů, jak načíst a zpracovat archivní data z databází. Jak již bylo uvedeno, jsou data archivována do standardních databází a tudíž jsou tedy dostupná pro zpracování i v jiných aplikacích.

Archivace pomocí archivních datových sekcí

Nejpřirozenější, nejjednodušší a prakticky bezstarostný způsob archivace v systému Control Web je systémová archivace pomocí archivních datových sekcí (sekce archive). Archivní datové sekce se definují v záložce Datové inspektory v položce Datové elementy.

Datové elementy, které se nacházejí v těchto datových sekcích, jsou v cílové databázi implicitně archivovány do tabulek, které mají stejné jméno jako archivní sekce. Cílová databáze je popsána pomocí atributu database, u kterého je uvedeno jméno identifikátoru odkazujícího na definici parametrů připojení k databázi. Parametry pro připojení k databázi se definují v Datovém editoru, v části Databáze.

Nedefinuje-li sekce tento atribut použije se pro archivaci datových elementů implicitní databáze.

Pokud jsou data archivována do MDB (formát používaný např. Microsoft Access), je z důvodu možné fragmentace databázového souboru, vždy před startem aplikace tento soubor zkomprimován. Tato operace může trvat, podle velikosti databáze, i několik minut. Pokud chcete této činnosti zamezit, můžete v systémovém datovém inspektoru tuto operaci zakázat.

Datové elementy v archivní sekci jsou archivovány v periodě definované v rámci datové sekce.

Na následujícím obrázku je definována archivní datová sekce Archive1 s periodou archivace 5 sekund, která obsahuje čtyři datové elementy.

Každý archivovaný datový element musí mít v rámci sekce jedinečné jméno, které je zároveň použito jako jméno sloupce v archivní tabulce databáze. Každý záznam v tabulce obsahuje kromě hodnot datových elementů také časový údaj archivace dat — UTC čas ve formátu Juliánského data, posunutí pásmového času a posunutí letního času.

Veškerá data archivovaná archivními sekcemi lze v aplikaci systému Control Web pohodlně prohlížet pomocí virtuálního přístroje data_viewer.

Prohlížení archivovaných dat

Přístroj data_viewer je určen pro zobrazování dat uložených archivními sekcemi do databázových souborů. Přístroj čte data ze souborů a zobrazuje je v podobě grafu nebo tabulky.

Přístroj data_viewer může pracovat ve dvou režimech:

• Režimu průběžného sledování (režim „online“).

• Režimu prohlížení archivovaných dat v rámci celé jejich historie (režim „offline“).

Před spuštěním aplikace obsahující přístroj data_viewer musíme provést základní nastavení parametrů přístroje.

1. V sekci Activity nastavit parametr period. Tento parametr určuje časový interval, ve kterém bude přístroj požadovat data z databáze.

2. Je potřeba určit, která data se mají zobrazovat. Jedná se o datové elementy definované v některé archivní sekci. Přístroj data_viewer datové elementy sdružuje do logických skupin (group) a jednu z těchto skupin vykresluje do grafu nebo tabulky. Za běhu aplikace pak lze libovolně přepínat mezi skupinami. Je tedy zřejmé, že ve skupině by měly být datové elementy s určitou logickou vazbou. Pro definování skupin slouží parametr data_group.

   

   Definování skupin

   Pro každou skupinu je třeba nastavit parametry:

   • group_name — identifikátor skupiny. Jméno jednoznačně určující skupinu. Používá se například při volání nativních procedur.

   • title — text popisující skupinu. Zapisuje se do titulku grafu.

   • item — seznam datových elementů skupiny. Datové elementy jsou identifikovány plným jménem, t.j. názvem archivní sekce odděleným tečkou od názvu datového elementu. Na místě názvu datového elementu mohou být použity také hvězdičkové konvence pro hromadná jména. Hromadné jméno pak musí být uvedeno v apostrofech. Datové elementy typu pole nelze do skupiny zařadit jako celek, lze však vkládat jednotlivé prvky pole. Pro každý datový element je pak možno zadat identifikátor (jméno) osy y axis_name, tloušťku čáry grafu line_width a barvu, kterou bude průběh vykreslován color. Parametr mask definuje masku pro zobrazení číselných hodnot elementu v informačním okně časového kurzoru a v módu viewer_mode = table. Parametr description definuje textový řetězec popisující datový element v legendě grafu a v informačním okně časového kurzoru v módu viewer_mode = chart. Každý průběh může vykreslován jiným typem čáry. Ten je definován parametrem chart_type. Pokud je tento parametr nastaven na hodnotu undefined, je průběh vykreslován typem definovaným globálním parametrem chart_type definovaným v sekci chart_description. Viditelnost průběhu v módu chart je určena parametrem visible.

3. Nastavit parametr active_group — jméno skupiny, která bude vykreslována po spuštění aplikace.

4. Definovat časovou osu grafu. Časová osa se definuje v podsekci time_axis sekce chart_description.

   

   Definice časové osy

   Pro časovou osu je třeba nastavit parametry:

   • content — obsah popisky časové osy

   • text_orientation — orientace textu popisky osy

   • date_time_in_line — hodnota parametru určuje zda datum a čas popisky budou vypisovány vedle sebe (parametr nastaven na true) nebo nad sebou (parametr nastaven na false)

   • position — pozice časové osy

   • begin_axis — počátek časové osy

   • time_interval — délka časové osy

   • granularity — definuje zarovnání počátku časové osy na celé sekundy, minuty, hodiny nebo dny.

   • grid_count — definuje na kolik úseků se bude dělit časová osa

   • label — název časové osy

   • date_mask — maska pro zobrazení data na časové ose. Pokud parametr není definován, je datum zobrazen ve formátu daném nastavením systému MS Windows.

   • time_mask — maska pro zobrazení času na časové ose. Pokud parametr není definován, je datum zobrazen ve formátu daném nastavením systému MS Windows.

   • scales — seznam obsahující předdefinované délky časové osy

5. Definovat osu (případně osy) y. Osa se definuje v parametru axis_element v podsekci y_axes sekce chart_description.

   

   Definice osy y

   Parametry osy y:

   • name — identifikátor osy. Jméno jednoznačně určující osu. Používá se například při volání nativních procedur.

   • visible — definuje viditelnost osy. Určuje, zda má být osa vykreslována.

   • label — textový popis (titulek) osy.

   • units — rozměr veličiny.

   • sheet_title — nadpis kreslicí plochy.

   • scale_type — definuje typ stupnice osy. Stupnice osy může být logaritmická nebo lineární.

   • number_format — formát zápisu čísel v popisce osy (dekadický nebo semilogaritmický tvar). Semilogaritmický tvar může být zapisován ve vědecké nebo inženýrské notaci.

   • precision — počet zobrazovaných desetinných míst v popisu stupnice.

   • range_from — dolní rozsah stupnice.

   • range_to — horní rozsah stupnice.

   • auto_range — povoluje automatické přizpůsobení horní (high_value) a dolní (low_value) hranice rozsahu osy podle hodnot zobrazovaných datových elementů

   • low_limit — dolní limitní hodnota

   • high_limit — horní limitní hodnota

   • major_incr — hlavní krok rastru.

   • minor_incr — vedlejší krok rastru.

6. Definovat mód přístroje. K tomu slouží parametr viewer_mode, který určuje v jaké formě se budou data zobrazovat. Přístroj může pracovat ve dvou módech:

   • chart — data budou zobrazována ve tvaru grafu

   • table — data budou zobrazována ve tvaru tabulky

7. Pokud je v definici vzhledu přístroje (parametr content) definován i titulek grafu, je třeba nastavit jeho parametry. Každý titulek může obsahovat až tři řádky textu. Pro každý řádek je možné nastavit jiný font i barvu textu. Je možné definovat průhlednost titulku, rámeček titulku a barvu pozadí. Parametry titulku se definují v sekci title.

Jakmile jsou nastaveny všechny základní parametry, je možno spustit aplikaci.

Přepnutí módu přístroje lze jednoduše provést stisknutím tlačítka

Počet zobrazovaných veličin v jednom přístroji není nijak omezen. Za běhu aplikace lze přepínat zobrazované skupiny a v rámci skupin zapínat i vypínat zobrazování každého sledovaného průběhu. V módu chart lze kdykoliv změnit i zobrazovaný časový interval, počet čar mřížky v horizontálním i vertikálním směru, cejchování a rozsah osy y. V režimu „offline“ lze odečítat hodnoty pomocí časového kursoru.

Shrnutí

• Pro archivaci dat slouží archivní datové sekce.

• Data jsou ukládána do databázových souborů.

• Archivovaná data lze prohlížet v aplikaci pomocí přístroje data_viewer.