Prázdný košík
Úvodní stránka
Přihlásit
Hledat 
 Control Web 8
 Ovladače pro Control Web
 DataLab
 DataCam
 DataLight
 Pro školy
 Ostatní software
 Control Web – předchozí verze
 Služby
 Školení

Ovladač pro komunikaci v síti
 

Ovladač pro komunikaci v síti


Kód:CW-SOCKET
Cena pro integrátory (bez DPH):4 900 Kč
Koncová cena (bez DPH):5 450 Kč
Výrobce:Moravské přístroje
 
CELKEM
Vaše cena (bez DPH):
Celková cena (bez DPH):
*) Předpokládaná dostupnost se může lišit podle volitelných parametrů produktu. Předpokládaná dostupnost nezahrnuje dobu přepravy a jedná se o nezávazný údaj.

Ovladač je určen pro síťovou komunikaci pomocí protokolu TCP nebo UDP. Komunikuje buď jako klient se serverem pomocí síťového protokolu TCP/IP nebo může v rámci počítačové sítě přijímat a posílat UDP pakety.

Komunikuje buď jako klient se serverem pomocí síťového protokolu TCP/IP nebo může v rámci počítačové sítě přijímat a posílat UDP pakety.

Vlastnosti ovladače

  • Komunikace s navazováním spojení — TCP/IP klient.

  • Obousměrný přenos dat datagramovou metodou (UDP).

  • Rozhraní mezi ovladačem a aplikací řešené prostřednictvím procedur ovladače.

  • Vyhodnocení a zpracování síťových událostí na základě výjimek od ovladače.

Seznam sekcí:

Vlastnosti ovladače
Činnost ovladače
Procedury ovladače
Parametry ovladače
Kanály ovladače
Mapovací soubor ovladače a datové typy
Zpracování a stavy výjimek ovladače
Chybové kódy
Příklad použití ovladače

Činnost ovladače

Ovladač může pracovat v jednom ze dvou režimů. Prvním je režim TCP/IP klient, kdy je třeba nejprve vytvořit spojení se serverem a teprve pak je možno přenášet data. Ve druhém režimu (UDP) je možno přenášet data bez předchozího navazování spojení.

Klient TCP/IP

V tomto režimu je třeba nejprve vytvořit TCP spojení s požadovaným serverem. Jméno nebo IP adresa a IP port serveru se zadává procedurou SetHost. Pomocí procedury Connect se naváže spojení se serverem. Výsledek této operace je signalizován výjimkou od ovladače a pomocí volání procedur ReadStatus a ReadError je možno zjistit, jestli se spojení podařilo navázat nebo ne. V případě úspěšného navázání spojení je možno začít komunikovat se serverem. K tomu slouží celá skupina procedur, které budou popsány později. Je možno posílat data do serveru jako řetězce nebo jako binární data. Příjem dat ze serveru vyvolá událost a pomocí procedur je možno data vyčíst buď jako řetězec nebo jako binární data. Pomocí procedury Receive může klient spustit synchronní čekání na data (např. po předchozím vyslání požadavku). V tomto čekání ovladač setrvá, dokud server data nevrátí nebo dokud nevyprší timeout. Ukončení spojení může nastat buď voláním procedury Disconnect nebo tím, že se odpojí server.

Komunikace UDP

Na rozdíl od TCP komunikace se v UDP komunikaci jedná o jednoduchý přenos datových rámců (paketů) mezi různými zařízeními bez navazování spojení, potvrzování a dalších kontrolních mechanizmů. K vytvoření komunikačního kanálu je třeba pomocí procedury BindUDP zadat IP port, přes který ovladač komunikuje (očekává data od zdroje dat, vysílá data). Pro vyslání dat cílovému zařízení je třeba znát jeho jméno nebo IP adresu a jeho IP port, přes který komunikuje. K zadání těchto parametrů slouží procedura SetHost (podobně jako u TCP komunikace). K vlastnímu přenosu dat slouží celá řada procedur popsaná v další části. Příjem dat vyvolá událost podobně jako je tomu u režimu TCP klient. K uvolnění IP portu a zrušení možnosti příjmu dat slouží procedura Disconnect.

Procedury ovladače

Veškeré řízení činnosti ovladače je realizováno prostřednictvím volání jeho vnitřních procedur. K tomuto účelu existuje v systému Control Web systémová procedura:

core.DriverQueryProc( DriverName : string; Param1 : any; &Param2 : any )

Její parametry mají následující význam:

ParametrVýznam
DriverName

je symbolické jméno ovladače, definované v aplikaci.

Param1

slouží k zadávání jmen konkrétních vnitřních procedur ovladače, které provádějí specifickou činnost. U jmen procedur je nutné dodržet správnou velikost písmen.

Param2

je použit jako parametr vnitřní procedury ovladače nebo jako návratová hodnota procedury. Ve druhém případě musí být před jméno parametru předepsán znak '&'.

DriverName a Param1 se zadávají jako textové řetězce. Param2 je různého typu podle významu procedury.

Přehled a význam jednotlivých procedur ovladače (parametr Param1)

SetHost

Pomocí této procedury se určí počítač (nebo jiné zařízení komunikující po síti protokolem UDP nebo TCP), se kterým se bude komunikovat. Zadává se buď jméno počítače nebo jeho IP adresa a dále IP port, který bude pro komunikaci použit. Parametr Param2 je typu string a má tvar 'Name:IPPort' nebo 'IPAddress:IPPort'. Jméno počítače bývá přiděleno správcem sítě. IP port by měl být volen podle určitých pravidel podle dohody se správcem sítě. Jestliže budeme experimentovat a vytvářet si vlastní síť, můžeme se řídit doporučením, podle kterého mohou být uživatelské porty vybírány z intervalu 5001 až 65535. V případě, že zvolený IP port používá jiný program, může dojít ke konfliktu. Chyba se pak projeví až v rámci volání procedur Connect nebo BindUDP. Pokud je zadáno jméno počítače, ovladač si je sám převede na IP adresu a dále pracuje pouze s ní.

Procedura SetHost je využitá jak v režimu TCP klient, tak při UDP komunikaci. Ovladač si parametry procedury uchová a používá je dále, dokud nedojde k jejich změně opětovným voláním této procedury. U TCP klienta slouží tyto parametry (jméno nebo IP adresa a IP port) k vytvoření spojení (procedurou Connect).

Při komunikaci UDP se parametry použijí dvojím způsobem. Strana, která čeká na příjem dat použije IP adresu a port, pro verifikaci (lépe řečeno filtraci) adresy a portu zdroje dat. To znamená, že do aplikace propustí pouze data z dané IP adresy a portu. Strana která vysílá, směruje datové pakety na definovanou IP adresu a IP port. Je samozřejmě možné, aby ovladač mohl data současně vysílat i přijímat. V takovém případě musejí být definovány IP porty dva. První, na kterém ovladač očekává příchod dat (zadává se procedurou BindUDP popsanou dále) a druhý na který se data posílají nebo odkud se data přijímají - zadává se právě touto procedurou.

Pro testování komunikace nemusí být k dispozici obě komunikující strany. S výhodou lze použít jediný počítač, na kterém poběží oba programy, které mají spolu komunikovat (u TCP klient i server, u UDP to jsou např. dva tyto ovladače). Pak se může namísto IP adresy všude nastavit lokální IP adresa 127.0.0.1 (převedená na jméno je 'localhost'). Samozřejmě se dá nastavit i aktuální jméno nebo IP adresa počítače.

Connect

Procedura otevře TCP/IP spojení se serverem, který musí být předem definovaný procedurou SetHost. Po dokončení operace, ovladač generuje do aplikace výjimku. Podle jejího statusu (procedura ReadStatus) se dá zjistit jestli bylo spojení navázáno úspěšně nebo jestli došlo k chybě. Parametr Param2 nemá význam.

BindUDP

Tato procedura vytvoří komunikační kanál na IP portu, který se definuje parametrem Param2. Na tomto portu pak ovladač přijímá data od vzdálených stanic. Podobně jako u procedury Connect se po dokončení operace generuje výjimka od ovladače.

Disconnect

Zruší spojení vyvolané procedurou Connect resp. uvolní komunikační kanál a IP port zabraný procedurou BindUDP. Také vykonání této operace způsobí výjimku od ovladače s příslušným statusem. Parametr Param2 nemá význam.

ReadStatus

Při zpracování výjimky od ovladače je velmi vhodné zjistit její příčinu. K tomu slouží právě tato procedura. Parametr Param2 vrátí status výjimky s tímto významem:

HodnotaVýznam
0

žádná výjimka.

1

došlo k chybě. Bližší určení chyby se dá zjistit z chybového kódu, který vrátí procedura ReadError.

2

spojení bylo navázáno. Procedura Connect resp. BindUDP proběhla úspěšně.

3

výjimka signalizuje příjem dat.

4

výjimka signalizuje vyslání dat.

5

výjimka signalizuje ukončení spojení (TCP/IP) resp. uvolnění komunikačního kanálu a IP portu (UDP).

ReadError

Vrátí chybový kód operace, když procedura ReadStatus vrátila chybový stav výjimky od ovladače (hodnotu 1). Možné chybové kódy jsou popsaný v kapitole Chybové kódy.

EnableException

Procedura povolí vygenerování nové výjimky. Generuje-li ovladač výjimku, aplikace ji zachytí a zpracuje. Po jejím zpracování musí aplikace zavolat tuto proceduru, aby ovladač při vzniku nové události vygeneroval další výjimku. To platí i pro případ, že nová událost nastala v průběhu zpracování aktuální výjimky od ovladače. Parametr Param2 nemá význam.

SetTimeout

Nastaví timeout v milisekundách pro čekání na data (procedura Receive). Implicitní hodnota je 4000 milisekund (4 sekundy).

Receive

Volání této procedury spustí synchronní příjem dat, jinými slovy ovladač zahájí čekání na data od zařízení. Maximální doba čekání je dána parametrem timeout, který se nastavuje procedurou SetTimeout. Jestliže do této doby ovladače přijme data, vznikne výjimka od ovladače se stavem č.3. Jestliže žádná data nepřijdou, je po vypršení timeoutu generována výjimka s chybovým stavem (č.1). Parametr Param2 nemá význam.

GetRxQueueBytes

Vrací aktuální počet byte ve vstupní frontě síťové vrstvy v parametru Param2.

ReadRxLen

Vrátí počet byte ve vstupním bufferu v parametru Param2. Data do tohoto bufferu se přesouvají ze vstupní fronty, když do ovladače přijdou data. Vstupní buffer se ale přepisuje pouze, když byla zpracována předchozí výjimka od ovladače (povolena procedurou EnableException). Jinak se data hromadí ve vstupní frontě. Velikost této fronty je dána síťovou vrstvou operačního systému a ovladač ji nijak nenastavuje. Vstupní buffer ovladače má velikost 4096 byte.

GetRxIPAdr

Procedura slouží ke zjištění IP adresy zdroje přijatých dat v UDP komunikaci. Parametr Param2 musí být typu longcard (velikost 4 byte). Každý jeho byte představuje jednu skupinu IP adresy (0..255).

GetRxIPAdrStr

Procedura slouží ke zjištění IP adresy zdroje přijatých dat v UDP komunikaci. Parametr Param2 obsahuje adresu v "čitelné" podobě jako řetězec složený ze čtyř čísel oddělených tečkami. Proto musí být typu string.

GetRxIPPort

Procedura slouží ke zjištění IP portu zdroje přijatých dat v UDP komunikaci. Parametr Param2 musí být typu cardinal (velikost 2 byte).

GetRxName

Procedura slouží ke zjištění jména počítače nebo zařízení, které je zdrojem přijatých dat v UDP komunikaci. Parametr Param2 obsahuje toto jméno. Proto musí být typu string.

ReadString

Přečte přijatý řetězec ze vstupního bufferu. Výsledek vrátí v parametru Param2, který musí být typu string.

SetRxIndex

Procedura slouží k nastavení indexu ve vstupním bufferu, od kterého se pak budou číst data (jednotlivé položky) pomocí procedur GetInt8, GetUint8 atd. Parametr Param2 je číselného typu a předává požadovaný index.

GetInt8

Přečte ze vstupního bufferu datovou položku o velikosti 1 byte a předá ji v parametru Param2 jako celé číslo se znaménkem. Index ve vstupním bufferu se automaticky zvýší o 1, takže je možno ve čtení pokračovat bez nutnosti volání procedury SetRxIndex.

GetUint8

Přečte ze vstupního bufferu datovou položku o velikosti 1 byte a předá ji v parametru Param2 jako celé číslo bez znaménka. Index ve vstupním bufferu se automaticky zvýší o 1, takže je možno ve čtení pokračovat bez nutnosti volání procedury SetRxIndex.

GetInt16

Přečte ze vstupního bufferu datovou položku o velikosti 2 byte a předá ji v parametru Param2 jako celé číslo se znaménkem. Index ve vstupním bufferu se automaticky zvýší o 2, takže je možno ve čtení pokračovat bez nutnosti volání procedury SetRxIndex.

GetUint16

Přečte ze vstupního bufferu datovou položku o velikosti 2 byte a předá ji v parametru Param2 jako celé číslo bez znaménka. Index ve vstupním bufferu se automaticky zvýší o 2, takže je možno ve čtení pokračovat bez nutnosti volání procedury SetRxIndex.

GetInt32

Přečte ze vstupního bufferu datovou položku o velikosti 4 byte a předá ji v parametru Param2 jako celé číslo se znaménkem. Index ve vstupním bufferu se automaticky zvýší o 4, takže je možno ve čtení pokračovat bez nutnosti volání procedury SetRxIndex.

GetUint32

Přečte ze vstupního bufferu datovou položku o velikosti 4 byte a předá ji v parametru Param2 jako celé číslo bez znaménka. Index ve vstupním bufferu se automaticky zvýší o 4, takže je možno ve čtení pokračovat bez nutnosti volání procedury SetRxIndex.

GetFloat

Přečte ze vstupního bufferu datovou položku o velikosti 4 byte a předá ji v parametru Param2 jako číslo s plovoucí řádovou čárkou. Index ve vstupním bufferu se automaticky zvýší o 4, takže je možno ve čtení pokračovat bez nutnosti volání procedury SetRxIndex.

GetDouble

Přečte ze vstupního bufferu datovou položku o velikosti 8 byte a předá ji v parametru Param2 jako číslo s plovoucí řádovou čárkou. Index ve vstupním bufferu se automaticky zvýší o 8, takže je možno ve čtení pokračovat bez nutnosti volání procedury SetRxIndex.

SendString

Vyšle textový řetězec přes otevřené spojení (TCP/IP) nebo na zadanou IP adresu a IP port (UDP) určený procedurou SetHost. Parametr Param2 obsahuje řetězec, který má být vyslán. Po odeslání řetězce generuje ovladač výjimku. Maximální délka řetězce je 4096 znaků.

SetTxIndex

Procedura slouží k nastavení indexu ve výstupním bufferu, od kterého se pak budou zapisovat data (jednotlivé položky) pomocí procedur SetInt8, SetUint8 atd. Parametr Param2 je číselného typu a předává požadovaný index.

PutInt8

Zapíše hodnotu předanou parametrem Param2 do výstupního bufferu jako celé číslo se znaménkem o velikosti 1 byte. Index ve výstupním bufferu se automaticky zvýší o 1, takže je možno v zápisu pokračovat bez nutnosti volání procedury SetTxIndex.

PutUint8

Zapíše hodnotu předanou parametrem Param2 do výstupního bufferu jako celé číslo bez znaménka o velikosti 1 byte. Index ve výstupním bufferu se automaticky zvýší o 1, takže je možno v zápisu pokračovat bez nutnosti volání procedury SetTxIndex.

PutInt16

Zapíše hodnotu předanou parametrem Param2 do výstupního bufferu jako celé číslo se znaménkem o velikosti 2 byte. Index ve výstupním bufferu se automaticky zvýší o 2, takže je možno v zápisu pokračovat bez nutnosti volání procedury SetTxIndex.

PutUint16

Zapíše hodnotu předanou parametrem Param2 do výstupního bufferu jako celé číslo bez znaménka o velikosti 2 byte. Index ve výstupním bufferu se automaticky zvýší o 2, takže je možno v zápisu pokračovat bez nutnosti volání procedury SetTxIndex.

PutInt32

Zapíše hodnotu předanou parametrem Param2 do výstupního bufferu jako celé číslo se znaménkem o velikosti 4 byte. Index ve výstupním bufferu se automaticky zvýší o 4, takže je možno v zápisu pokračovat bez nutnosti volání procedury SetTxIndex.

PutUint32

Zapíše hodnotu předanou parametrem Param2 do výstupního bufferu jako celé číslo bez znaménka o velikosti 4 byte. Index ve výstupním bufferu se automaticky zvýší o 4, takže je možno v zápisu pokračovat bez nutnosti volání procedury SetTxIndex.

PutFloat

Zapíše hodnotu předanou parametrem Param2 do výstupního bufferu jako číslo s plovoucí řádovou čárkou o velikosti 4 byte. Index ve výstupním bufferu se automaticky zvýší o 4, takže je možno v zápisu pokračovat bez nutnosti volání procedury SetTxIndex.

PutDouble

Zapíše hodnotu předanou parametrem Param2 do výstupního bufferu jako číslo s plovoucí řádovou čárkou o velikosti 8 byte. Index ve výstupním bufferu se automaticky zvýší o 8, takže je možno v zápisu pokračovat bez nutnosti volání procedury SetTxIndex.

Send

Vyšle data z výstupního bufferu přes otevřené spojení (TCP/IP) nebo na zadanou IP adresu a IP port (UDP) určený procedurou SetHost. Parametr Param2 obsahuje délku výstupního bufferu, který má být vyslán. Po odeslání bufferu generuje ovladač výjimku. Výstupní buffer je blok paměti, kterou spravuje ovladač. Má velikost 4096 byte a k jeho naplnění slouží procedury SetTxIndex, PutInt8, PutUint8, PutInt16, PutUint16, PutInt32, PutUint32, PutFloat a PutDouble .

Parametry ovladače

Ovladač nevyžaduje žádný soubor parametrů (PAR). V aplikaci Control Web je možno použít libovolný (prázdný soubor).

Kanály ovladače

Ovladač nedisponuje žádnými kanály. Veškerý přenos dat se děje prostřednictvím volání procedur ovladače.

Mapovací soubor ovladače a datové typy

Ovladač nevyžaduje žádný mapovací soubor (DMF). V aplikaci Control Web je možno použít libovolný (prázdný soubor).

Zpracování a stavy výjimek ovladače

Některé procedury způsobí po svém vykonání vznik události, která vede na vyvolání výjimky od ovladače. Pro zachycení výjimky od ovladače musí být v aplikaci definován objekt (virtuální přístroj), který má parametr driver_exception se symbolickým jménem tohoto ovladače. Pak bude při vzniku události tento přístroj výjimkou aktivován, to znamená že se vyvolá jeho procedura OnActivate.

Po zavolání procedury, která pouze zahájí nějakou akci (např. spojování) by se mělo v aplikaci počkat na její dokončení. To se pozná právě tím, že ovladač vyvolá novou výjimku. Teprve až v rámci zpracování této výjimky je možno volat další procedury ovladače.

Jelikož může dojít k nahromadění asynchronních zpráv v přijímacím bufferu, je nutné aby ovladač generoval následující výjimky, které povedou k postupnému vyčítání přijímacího bufferu až poté, co se zpracuje výjimka předchozí. Proto ovladač po vygenerování výjimky čeká na její potvrzení od aplikace. K tomuto potvrzení slouží procedura EnableException. Tu je vhodné zavolat až na konci procedury OnActivate virtuálního přístroje (typicky programu), který výjimky od ovladače zpracovává.

Jakmile nastane výjimka od ovladače, vyvolá se procedura OnActivate toho přístroje, který ji má zaregistrovanou. Pomocí procedury ReadStatus je možno zjistit příčinu výjimky a podle toho ji zpracovat.

Kódy pro stavy výjimek ovladače

HodnotaVýznam
0

žádná výjimka od ovladače.

1

výjimka signalizuje chybu. Volání procedury ReadError vrátí chybový kód.

2

výjimka signalizuje navázání spojení.

3

signalizace příjmu dat. Ovladač přečte data, která je možno získat buď procedurou ReadString nebo postupným voláním procedur GetInt8, GetUint8 atd. Počet přečtených znaků (byte) se získá voláním procedury ReadRxLen. Celkový počet přijatých znaků ve vstupním bufferu (ve frontě) se dá zjistit voláním procedury GetRxQueueBytes. Při události (výjimce) od příjmu je také možno identifikovat zdroj dat - v režimu UDP. IP adresa se získá voláním procedury GetRxIPAdr nebo GetRxIPAdrStr, popřípadě jméno počítače pomocí procedury GetRxName. IP port se získá voláním procedury GetRxIPPort.

4

signalizace vyslání dat a uvolnění výstupního bufferu

5

signalizace, že zařízení je odpojeno.

Chybové kódy

Ovladač generuje následující chybové kódy.

Kódy definované systémem Control Web:

HodnotaVýznam
0

úspěšná operace

1

chyba timeoutu

2

neplatná hodnota

3

neexistující kanál

Specifické chybové kódy ovladače:

HodnotaVýznam
1000

chyba spojení

1001

chyba při příjmu dat

1002

chyba při vysílání dat

Chybové kódy od 10000 nahoru jsou kódy síťové vrstvy operačního systému (popis je uveden v anglickém jazyce):

HodnotaVýznam
10004

Interrupted function call. This error is returned when a socket is closed or a process is terminated, on a pending Winsock operation for that socket.

10013

Permission denied. An attempt was made to access a socket in a way forbidden by its access permissions.

10014

Bad address. The system detected an invalid pointer address in attempting to use a pointer argument of a call. This error occurs if an application passes an invalid pointer value, or if the length of the buffer is too small. For instance, if the length of an argument, which is a sockaddr structure, is smaller than the sizeof(SOCKADDR).

10022

Invalid argument. Some invalid argument was supplied (for example, specifying an invalid level to the setsockopt (Windows Sockets) function). In some instances, it also refers to the current state of the socket — for instance, calling accept (Windows Sockets) on a socket that is not listening.

10024

Too many open files. Too many open sockets. Each implementation may have a maximum number of socket handles available, either globally, per process, or per thread.

10035

Resource temporarily unavailable. This error is returned from operations on nonblocking sockets that cannot be completed immediately, for example recv when no data is queued to be read from the socket. It is a nonfatal error, and the operation should be retried later. It is normal for WSAEWOULDBLOCK to be reported as the result from calling connect (Windows Sockets) on a nonblocking SOCK_STREAM socket, since some time must elapse for the connection to be established.

10036

Operation now in progress. A blocking operation is currently executing. Windows Sockets only allows a single blocking operation — per task or thread — to be outstanding, and if any other function call is made (whether or not it references that or any other socket) the function fails with the WSAEINPROGRESS error.

10037

Operation already in progress. An operation was attempted on a nonblocking socket with an operation already in progress — that is, calling connect a second time on a nonblocking socket that is already connecting, or canceling an asynchronous request (WSAAsyncGetXbyY) that has already been canceled or completed.

10038

Socket operation on nonsocket. An operation was attempted on something that is not a socket. Either the socket handle parameter did not reference a valid socket, or for the select function, a member of an fd_set structure was not valid.

10039

Destination address required. A required address was omitted from an operation on a socket. For example, this error is returned if sendto is called with the remote address of ADDR_ANY.

10040

Message too long. A message sent on a datagram socket was larger than the internal message buffer or some other network limit, or the buffer used to receive a datagram was smaller than the datagram itself.

10041

Protocol wrong type for socket. A protocol was specified in the socket function call that does not support the semantics of the socket type requested. For example, the ARPA Internet UDP protocol cannot be specified with a socket type of SOCK_STREAM.

10042

Bad protocol option. An unknown, invalid or unsupported option or level was specified in a getsockopt (Windows Sockets) or setsockopt (Windows Sockets) call.

10043

Protocol not supported. The requested protocol has not been configured into the system, or no implementation for it exists. For example, a socket call requests a SOCK_DGRAM socket, but specifies a stream protocol.

10044

Socket type not supported. The support for the specified socket type does not exist in this address family. For example, the optional type SOCK_RAW might be selected in a socket call, and the implementation does not support SOCK_RAW sockets at all. Also, this error code maybe returned for SOCK_RAW if the caller application is not privileged.

10045

Operation not supported. The attempted operation is not supported for the type of object referenced. Usually this occurs when a socket descriptor to a socket that cannot support this operation is trying to accept a connection on a datagram socket.

10046

Protocol family not supported. The protocol family has not been configured into the system or no implementation for it exists. This message has a slightly different meaning from WSAEAFNOSUPPORT. However, it is interchangeable in most cases, and all Windows Sockets functions that return one of these messages also specify WSAEAFNOSUPPORT.

10047

Address family not supported by protocol family. An address incompatible with the requested protocol was used. All sockets are created with an associated address family (that is, AF_INET for Internet protocols) and a generic protocol type (that is, SOCK_STREAM). This error is returned if an incorrect protocol is explicitly requested in the socket call, or if an address of the wrong family is used for a socket, for example, in sendto.

10048

Address already in use. Typically, only one usage of each socket address (protocol/IP address/port) is permitted. This error occurs if an application attempts to bind a socket to an IP address/port that has already been used for an existing socket, or a socket that was not closed properly, or one that is still in the process of closing. For server applications that need to bind multiple sockets to the same port number, consider using setsockopt (Windows Sockets)(SO_REUSEADDR). Client applications usually need not call bind at all — connect chooses an unused port automatically. When bind is called with a wildcard address (involving ADDR_ANY), a WSAEADDRINUSE error could be delayed until the specific address is committed. This could happen with a call to another function later, including connect, listen, WSAConnect, or WSAJoinLeaf.

10049

Cannot assign requested address. The requested address is not valid in its context. This normally results from an attempt to bind to an address that is not valid for the local machine. This can also result from connect (Windows Sockets), sendto, WSAConnect, WSAJoinLeaf, or WSASendTo when the remote address or port is not valid for a remote machine (for example, address or port 0).

10050

Network is down. A socket operation encountered a dead network. This could indicate a serious failure of the network system (that is, the protocol stack that the Windows Sockets DLL runs over), the network interface, or the local network itself.

10051

Network is unreachable. A socket operation was attempted to an unreachable network. This usually means the local software knows no route to reach the remote host.

10052

Network dropped connection on reset. The connection has been broken due to keep-alive activity detecting a failure while the operation was in progress. It can also be returned by setsockopt (Windows Sockets) if an attempt is made to set SO_KEEPALIVE on a connection that has already failed.

10053

Software caused connection abort. An established connection was aborted by the software in your host machine, possibly due to a data transmission time-out or protocol error.

10054

Connection reset by peer. An existing connection was forcibly closed by the remote host. This normally results if the peer application on the remote host is suddenly stopped, the host is rebooted, or the remote host uses a hard close (see setsockopt (Windows Sockets) for more information on the SO_LINGER option on the remote socket.) This error may also result if a connection was broken due to keep-alive activity detecting a failure while one or more operations are in progress. Operations that were in progress fail with WSAENETRESET. Subsequent operations fail with WSAECONNRESET.

10055

No buffer space available. An operation on a socket could not be performed because the system lacked sufficient buffer space or because a queue was full.

10056

Socket is already connected. A connect request was made on an already-connected socket. Some implementations also return this error if sendto is called on a connected SOCK_DGRAM socket (for SOCK_STREAM sockets, the to parameter in sendto is ignored) although other implementations treat this as a legal occurrence.

10056

Socket is already connected. A connect request was made on an already-connected socket. Some implementations also return this error if sendto is called on a connected SOCK_DGRAM socket (for SOCK_STREAM sockets, the to parameter in sendto is ignored) although other implementations treat this as a legal occurrence.

10057

Socket is not connected. A request to send or receive data was disallowed because the socket is not connected and (when sending on a datagram socket using sendto) no address was supplied. Any other type of operation might also return this error — for example, setsockopt (Windows Sockets) setting SO_KEEPALIVE if the connection has been reset.

10058

Cannot send after socket shutdown. A request to send or receive data was disallowed because the socket had already been shut down in that direction with a previous shutdown call. By calling shutdown a partial close of a socket is requested, which is a signal that sending or receiving, or both have been discontinued.

10060

Connection timed out. A connection attempt failed because the connected party did not properly respond after a period of time, or the established connection failed because the connected host has failed to respond.

10060

Connection timed out. A connection attempt failed because the connected party did not properly respond after a period of time, or the established connection failed because the connected host has failed to respond.

10061

Connection refused. No connection could be made because the target machine actively refused it. This usually results from trying to connect to a service that is inactive on the foreign host — that is, one with no server application running.

10064

Host is down. A socket operation failed because the destination host is down. A socket operation encountered a dead host. Networking activity on the local host has not been initiated. These conditions are more likely to be indicated by the error WSAETIMEDOUT.

10065

No route to host. A socket operation was attempted to an unreachable host. See WSAENETUNREACH.

10067

Too many processes. A Windows Sockets implementation may have a limit on the number of applications that can use it simultaneously. WSAStartup may fail with this error if the limit has been reached.

10091

Network subsystem is unavailable. This error is returned by WSAStartup if the Windows Sockets implementation cannot function at because the underlying system it uses to provide network services is currently unavailable. Users should check: That the appropriate Windows Sockets DLL file is in the current path. That they are not trying to use more than one Windows Sockets implementation simultaneously. If there is more than one Winsock DLL on your system, be sure the first one in the path is appropriate for the network subsystem currently loaded. The Windows Sockets implementation documentation to be sure all necessary components are currently installed and configured correctly.

10092

Winsock.dll version out of range. The current Windows Sockets implementation does not support the Windows Sockets specification version requested by the application. Check that no old Windows Sockets DLL files are being accessed.

10093

Successful WSAStartup not yet performed. Either the application has not called WSAStartup or WSAStartup failed. The application may be accessing a socket that the current active task does not own (that is, trying to share a socket between tasks), or WSACleanup has been called too many times.

10101

Graceful shutdown in progress. Returned by WSARecv and WSARecvFrom to indicate that the remote party has initiated a graceful shutdown sequence.

10109

Class type not found. The specified class was not found.

11001

Host not found. No such host is known. The name is not an official host name or alias, or it cannot be found in the database(s) being queried. This error may also be returned for protocol and service queries, and means that the specified name could not be found in the relevant database.

11002

Nonauthoritative host not found. This is usually a temporary error during host name resolution and means that the local server did not receive a response from an authoritative server. A retry at some time later may be successful.

11003

This is a nonrecoverable error. This indicates some sort of nonrecoverable error occurred during a database lookup. This may be because the database files (for example, BSD-compatible HOSTS, SERVICES, or PROTOCOLS files) could not be found, or a DNS request was returned by the server with a severe error.

11004

Valid name, no data record of requested type. The requested name is valid and was found in the database, but it does not have the correct associated data being resolved for.

Příklad použití ovladače

Součástí instalace je jednoduchý příklad použití ovladače. Tento příklad naleznete v adresáři 'CWSODRV\EXAMPLES\'.