V oborech informačních technologií a průmyslové automatizace se čas od času objevují nová hesla, která se vždy na nějakou dobu stanou moderními a v tisku široce citovanými. Dosti často se ale jedná o pouhý marketing a obchodní zájmy velkých hráčů oboru. Nyní prakticky nelze narazit na odborný tisk, kde není široce probírána tzv. nová průmyslová revoluce označovaná jako Průmysl 4.0. Tato nová digitální ekonomika úzce souvisí s tzv. Internetem věcí. Ten představuje používání obecně přijatých a otevřených komunikačních standardů. Zajímavým momentem na tom je skutečnost, že největšími hlasateli této „revoluce“ je několik největších koncernů, které ještě donedávna urputně hájily své vlastnické, často tajné, komunikační protokoly nejrůznějších „fieldbus“. A zcela vážně tvrdily, že počítače s architekturou PC, Ethernet a TCP/IP protokoly jsou pro průmysl zcela nevhodné. Tento módní termín popisuje již velmi dlouho probíhající evoluci, jistě není nutno mít obavy z revolučního zvratu.

Na druhé straně již postupně opadá vlna cloudového běsnění. Dokonce se objevuje „nově vynalezená“ koncepce, tzv. fog computing, která hlásá, že ne všechna data je vhodné přenášet do cloudu na opačné straně Země (zvláště pak ta, která nejsou užitečná pro nikoho z Velkých bratrů). Některá data může být vhodné zpracovat lokálně poblíž místa jejich vzniku. U některých dat je to zřejmější, např. u obraz z kamer inspekčních systémů, u spousty ostatních je to minimálně silně na pováženou.

Rovněž již také poněkud utichá kampaň, kterou můžeme zjednodušeně nazvat „cokoliv jako služba“. Snaha softwarových firem převést jednorázový prodej často prostého produktu na pravidelné měsíční inkaso bývá často silnější než úsilí o technicky optimální řešení. Nepochybně nové trendy v programovém vybavení mění náš svět, v řadě případů je užitečné pronajímat si software jako službu, cloudová řešení všichni denně intenzivně využíváme a těžko bychom se bez nich obešli.

V průmyslovém prostředí je ale hodně důležitá obezřetnost a dobrý odhad. Chce to nenechat se zblbnout a nenaskakovat na každou, vesměs krátkodobou, módní vlnu, ale zároveň s velkým předstihem pracovat na perspektivních technologiích. Jenže které to jsou? To je vždy otázka. Při rozhodování o dalším vývoji je tak snadné udělat chybu.

Můžeme si krátce zrekapitulovat křižovatky dosavadního vývoje systému Control Web:

• Control Web nikdy neprosazoval uzavřená vlastnická řešení a naopak vždy maximálně využíval obecně přijaté standardy informačních a komunikačních technologií.

• Control Web přešel z vlastního operačního systému do obecného prostředí systému Windows ihned, jakmile tento dosáhl vyhovující technické úrovně pro nepřetržitý běh v automatizačních systémech.

• Control Web od počátku pro komunikaci využívá Ethernet a TCP/IP protokol a aplikace rozprostřené v IP sítích.

• Control Web přinesl do průmyslové automatizace řadu webových technologií, jeho součástí je vestavěný www server i klient, jsou využívány principy průmyslového Internetu věcí.

• Control Web využívá standardní SQL databázové servery.

• Control Web mezi prvními začal využívat USB spojení v průmyslové automatizaci.

• Control Web jako první přinesl do průmyslové automatizace 3D prostorovou grafiku.

• Do prostředí systému Control Web byl začleněn rozsáhlý a výkonný systém strojového vidění.

• Byla abstrahována grafika pro několik grafických API a pro plynulé škálování a různá rozlišení a DPI monitorů.

Přitom všem stále platí původní koncepce, kterou se Control Web podstatně liší od ostatních v oboru, a tou je sestavování programů jako struktur instancí komponent. Tato architektura poskytuje neomezenou programovatelnost při vysoké robustnosti a stabilitě. Jak se na to zpětně dívám, tak jsme se ve většině případů vydali správným směrem. Často jsme byli mezi prvními průkopníky a ostatní od nás se zpožděním opisovali. Snad nám to ještě nějakou dobu vydrží.

Můžete se podívat do nového vydání našeho magazínu, kde je popisováno několik nových, pochopitelně „revolučních“ technologií. Důraz je kladen na ukázky efektivního řešení komplexní automatizace v jednotícím softwarovém prostředí.

jaro 2016, 16 stran, verze pro obrazovku (1.7MB) mag 2016 01 screen.pdf, verze pro kvalitní tisk (61MB), mag 2016 01.pdf.

_{Roman Cagaš}